Místo pro život

EUROVIA CS: Kde pracujeme, tam také žijeme

15. 11. 2021

Již téměř 70 let buduje moderní infrastrukturu. Stojí za projekty jak v České republice, tak i na Slovensku. Významnou měrou se například podílela na modernizaci naší nejstarší a nejdelší dálnice D1, kde z celkových 161 km mezi Prahou a Brnem pracovala na 67,6 km. Pracuje ale také na dálnici D11, kde se pomalu blíží ke zprovoznění úsek Hradec Králové – Smiřice.

 

Na začátku listopadu slavnostně zprovoznila jihovýchodní část obchvatu Otrokovic na dálnici D55 a na Slovensku jihozápadní obchvat Prešova. Na začátku září dále na Ústecku dokončila obchvat Roudnice nad Labem a pracuje i na východním obchvatu Plzně, kde byla začátkem září slavnostně dokončena a zprovozněna Chrástecká - Plaská ulice. Současně se podílí také na budování brněnského městského okruhu, kde byl v srpnu proražen nový tramvajový tunel na Žabovřeské ulici. V letošním roce ještě dokončí mimo jiné mimoúrovňovou křižovatku Rádelský Mlýn na hlavní trase I/35 či nový úsek dálnice D11.

 

Vybudovala také řadu lávek a mostů všech typů i velikostí. V současné době například pracuje na Dvorském mostě v Karlových Varech. Stávající most byl v havarijním stavu, proto bude nahrazen zcela novým, který společnost postaví metodou takzvané Žluté knihy FIDIC (design and build). Podle téhož mezinárodního standardu byl ve stejném městě postaven i Doubský most. Ten měl být původně zrekonstruován, ale po zahájení prací bylo zjištěno, že je v horším stavu, než se předpokládalo, takže byl nakonec zdemolován a na jeho místě vznikl zcela nový most.

 

Mnoho projektů provádí EUROVIA CS také na železnicích, kde v červnu slavnostně dokončila optimalizaci traťového úseku z Berouna do Králova Dvora. V současné době dále modernizuje železniční uzel Pardubice, což představuje největší projekt svého druhu v moderní historii. Pracuje ale také na optimalizaci traťového úseku Lysá nad Labem – Čelákovice, kde byl v polovině září spuštěn jednokolejný provoz na novém železničním mostě. Současně modernizuje také trať Praha-Smíchov – Černošice či železniční uzel v Přerově. Na začátku listopadu se pak vrátil provoz na tramvajovou trať mezi Libercem a Vratislavicemi nad Nisou, kde společnost v rámci modernizace změnila rozchod kolejí z původních 1 000 mm na standardních 1 435 mm. Touto rekonstrukcí zmizela poslední úzkorozchodná tramvajová trať z posledního českého města.

 

Kromě silničních a dálničních staveb, mostních konstrukcí, železničních a tramvajových projektů jsou nedílnou součástí portfolia také místní komunikace, obnova veřejného prostoru, náměstí, ulic i historických částí města, ale i cyklostezky, hřiště, letištní plochy či vodní díla.

 

Aktuálně byla například dokončena práce na zabezpečení podjezdových výšek na Vltavské vodní cestě ve Vraňansko–hořínském kanálu, která umožní rozvoj plavby jako ekologické formy dopravy a tím i obnovu původního historického významu plavebního kanálu, nebo na plavební komoře v Praze Štvanici.

 

V rámci snižování energetické náročnosti podnikatelského sektoru zahájila EUROVIA CS výstavbu fotovoltaických elektráren ve svých vybraných areálech. Kromě toho, že tento projekt zaručí snížení jejich energetické náročnosti, dojde navíc k pozitivnímu vlivu na životní prostředí snížením emisí z globálního hlediska.

 

Budování dopravní infrastruktury významným způsobem ovlivňuje ekonomický rozvoj každého regionu. Úroveň dopravy a komunikací představuje důležitý rozhodovací faktor pro investory a je i jedním z ukazatelů kvality života. A když prosperuje region, pak se mají dobře i jeho obyvatelé. Všechny zmíněné projekty zlepšily životní úroveň, což je pro společnost EUROVIA CS obzvlášť důležité, protože kde její lidé pracují, tam i žijí.

 

Obchvat Roudnice nad Labem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jednokolejný provoz na novém železničním postě v rámci stavby Optimalizace traťového úseku Lysá nad Labem (mimo) – Čelákovice (mimo).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tramvajová trať mezi Libercem a Vratislavice nad Nisou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vraňansko–hořínský kanál

 

<< Zpět